Neodcházej

4. července 2012 v 22:23 | Blackwater |  Povídky
"Neodcházej."

I když věděl že mluví tiše tahle slova málem srazila Jacoba ze stoje.

Natáhl se pro jeho tepláky, začal se oblékat, zeptal se: "Co?"trochu příliš ostře.

Leah se kousla do rtu, tmavé řasy vlající dolů k jejím holým kolenou, nohy strčila pod deku na neustlané posteli.

"Je tu trochu zima," zamumlala, jen stěží nepřevrátil oči, když to řekla.

Jacob se na ni chvíli díval s nadzvednutým obočím. Měl určitou intuici s lidmi a talent pro čtení emocí, myšlenek -
Zejména u Belly Swan - Ale Leah byla jen naplno matoucí pro něj většinu času.

"Nemusím tě zahřát, vlčice." Nemohl si pomoci úšklebku, který se mu kroutily na rtech. "Ty jsi horká jako peklo."

Leah se na to zazubila ale stále se na něj nepodívala. "Jasně."

Zíral na ni znovu, naklonil hlavu, snažící najít všechny emoce a pocity téhle zlobivé, sladké, rozbité tvrdé dívky, která nedokázala udržet své ruce z něj v poslední době.

Jo, to všechno co nekozála udžet, jsou ruce zcela nevinné.
Nepodívala se na něj, neříkala nic. Přejel si rukou vlasy, zvedl klíče a dvěma rychlými kroky přešel přes malou místnost.

Pohybovala se rychle, zablokovala ho, dala mu ruku na rameno, její nahé tělo přitlačila na dveře.

"Nechoď," zašeptala znovu.

Její oči byly temné a plné emocí.Podle ruky věděl, že se celá chvěla oproti němu.

Najednou nemohl Jacob ani mluvit. Cítil, jak se vlní moře a válcuje v něm.

Je to touha? Beznaděj? Co je s Leah?

Málem se udusil, když se k němu Leah přitiskla , dlouhé jemné prsty mu přistály ve vlasech.

Položila mu tvář k jeho krku, povzdechl si.

"Drž mě, Jaku. Prosím. Jen na chvíli."

Probudili se ráno, těla spolu zapletené, jako kořeny stromů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama